Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Poukázka do TESCA

27. února 2013 v 0:16 | Janča
Ahoj lidi,
chcete si trochu polepšit a získat poukázky do tesca v hodnotě 200,500 nebo 1 000 Kč? Zaregistrujte se a sbírejte body. http://www.kupi.cz/?u=tnbke
 

Klikni..

13. února 2013 v 12:36 | Janča
http://www.erlink.cz/klik/VmNfdQ1k
prosím, stačí jedno kliknutí,,,

Definitivní tečka...

4. června 2012 v 15:10 | Janča |  Moje kecy
Tečka za vším, co mohlo být krásné, co mohlo být fajn... Jenže když druhý člověk sám neví, co vlastně chce, tak je to těžké. Můžu se snažit, můžu ze sebe nechat dělat pi*u, můžu cokoliv. Ale k čemu to všechno? Chci být šťastná, ale s tebou to asi nepůjde, protože by ses musel chovat úplně jinak... Víš, co mě nejvíc štve? Že tě všude vidím, mám tě ve snech, ráno, když se probudím, hledám tě vedle sebe... Jenže pak si uvědomím, že to všechno je jenom jeden krásný sen, který se nikdy nesplní. :-(
Vaše /Tvoje/ Janča
 


Otazník

19. dubna 2012 v 23:18 | Janča |  Moje kecy
Samota neznamená být sám, ale cítit se sám... A poslední dobou se tak cítím. Mám kolem sebe hodně lidí, jenže... něco se změnilo... já jsem se změnila... poznala jsem někoho, na kom mi záleží, ale... pořád je tam to ale! Kdybych šla v těch kolejích, kterýma by se mi šlo nejlíp, tak bych se určitě někde zastavila a nevěděla bych, jak se dostanu na místo, ze kterého jsem vyšla... Jsem zmatená... Hodně zmatená. Nevím, co si myslet, nevím, co dělat, jak se vůbec cítit... Udělala bych hodně věcí pro to, aby to bylo nakonec všechno fajn. Neříkám všechno, to jsem zkoušela jednou a pouze jsem se spálila... Spálila jsem se sama sebe a víckrát už nechci... Jenže to nezáleží jenom na mě. Chtěla bych být bláznem, který se bude smát a nebude cítit bolest, zklamání, zradu... Bude žít ideální život v kráse, luxusu, přátelství, lásce, porozumnění, empatii, ochoty pomoct. Jenže to je opravdu jenom sen. Sen, který se nikdy nesplní. A štve mě to.. všechno okolo... Jenže jak to mám změnit? Já to zkoušela vysvětlovat, ale vysvětlovat je úplně zbytečné. Mám se přizpůsobit jeho stylu života, ať vidí, jaké to je? Jenže to si bude jenom ťukat na čelo a říkat, jak strašně jsem se změnila k horšímu... Jak to mám udělat?.. Chtěla bych se vrátit do těch bezstarostných dětských let, kdy bylo všechno krásné a jednoduché...
*** Utíkáš před tím, kdo tě miluje a jdeš si zlámat nohy za tím, který tě nechce... ***
vaše Janča

Nová

20. března 2012 v 10:21 | Janča |  Moje kecy
Chci tu stát nová.. takovou, jakou mě neznáte a takovou, kterou neznám ani já sebe sama.. chci v sobě objevit někoho, kdo by dokázal říct všem, že jsem silná, že už se ničeho nebojím... že jsem se změnila.. ale asi je na to ještě brzy.. potřebuju ukotvit tuto myšlenku, abych taková opravdu mohla být.. A já taková být chci!
Nejsem bezchybná, ale považuju se za někoho, kdo se učí nahlas říkat svou názory, i když se ostatním nebudou líbit.. A naučila jsem se za nimi stát. Pro mě je to celkem velký krok dopředu, protože dřív jsem je neuměla říct a ani za nimi stát. Možná, že to, co poslední dobou, mi přidává sebevědomí.. I když jsou to mnohdy věci, které nejsou možná až tak etické... S nikým nehraju žádnou hru, ale chovám se ke každému tak, jak by to asi bylo vhodné... Nebudu se přetvařovat před někým, kdo mi ublížil, abychom mohli být nejlepšími kamarády a opačně. Konečně můžu říct, že vím, co chci. Ještě sice ne na 100%, ale tak na 99.
Novost je krásná, ale nevydrží navěky...

>>> Nejbláhovější sny dávaly lidem odjakživa největší sílu. <<<

vaše Janča

Prostě nadpis...

13. února 2012 v 19:37 | Janča |  Moje kecy
Tak vás tu po dlouhé odmlce zdravím.. Neměla jsem posledních pár měsíců extra moc času, tak jsem tu na to kašlala. Je mi jasné, že už máte plné zuby mých keců, ale beztak tu sem jeden přidám...
Mám toho tolik na mysli, ale spousta věcí zůstane navždy tajemstvím. Oči plné snů už se dávno zavřely a otevřely se jenom proto, aby se naučily vidět realitu. Není krutá, není hezká, je prostě z mého pohledu normální - v každém případě pořád lepší, než bývala dřív. Teď jsem celkem spokojená. Studuju, "zbavila" jsem se falešných kamarádů a zůstali mi jenom ti, na kterých mi záleží a mám pocit, že záleží i jim na mě, což mi dodává spoustu energie.I když - poslední dobou pořád přemýšlím nad různými věcmi, které už jsem hodila za hlavu, ale stále se vracejí zpět jako bumerang. No, s tím se asi musí počítat, ale po pravdě jsem na to nebyla a ani nejsem připravená, abych pořád nosila na duši a na srdci ty samé vzpomínky... Už dávno jsem se je pokusila spálit, ale asi jsem se snažila málo, nebo jsem je spálila špatně.. Prostě nevím. Všechno se kolem mě najednou točí a já si připadám jako v tornádu, které mě unáší pryč odtud. Od světa, na který jsem byla zvyklá, na kterém se mi líbilo i nelíbilo. Prostě který byl někdy fajn a někdy zase ne. Pochopila bych to, že na něco se nezapomíná. Ale...
Poslední dobou si uvědomuju, kolika lidem jsem ublížila, oni se trápili a mě to bylo celkem jedno. A teď bych to nejraději všechno vrátila. Vrátila bych ty časy, kdy jsem s nimi byla šťastná, žílami mi probíhala celým tělem energie a mě nic nechybělo. Teď jsem tu, celkem sama. Mám tu fajn kamarádky, ale... Doma je prý nejlíp... Já si to nemyslím. Nejlíp je tam, kde se tak člověk opravdu cítí. Jenže na tom mají většinou podíl lidi, jak se kde cítím. Nechci chodit ven s někým, komu jsem ublížila, komu na mě záleželo nebo koho jsem si vybrala, ale on mě bral jenom jako trofej, ani se tomu snad nedá říct, že mě bral jako svou ženskou - možná to tak viděl jenom na chvilku. Nebo já dodnes nevím, jak to vlastně chápat, proč mi tak zamotal hlavu a pak si uvědomil, že vlastně miluje úplně někoho jiného. Vzpomínám v dobrém i špatném, ale pořád nevím, jak víc, pořád jsem na vážkách. Misky vah s dobrým i špatným se pořád pohybují a nechtějí se zastavit na určité hranici. Asi to chce pořád ještě čas, aby si to v mé mysli a duši sedlo.
No dobe mi tak. Ublížila jsem já a všechno se mi vrátilo...
Někdy člověk mlčí, přestože by toho chtěl tolik říct.. Tak mlčím taky. Prostě to tu jen prachobyčejně píšu, abych se aspoň trochu zbavila toho břemene, které mě už dlouho tíží. O tomto asi ani s nikým mluvit nechci. všichni si pořád myslí, že jsem to dělala schválně. Ale bylo to úplně jinak. Neposlouchala jsem si srdce, ale ty hlasy, které mě radily úplně opačně...

--> Kdybych mohla vrátit čas, spoustu věcí bych změnila... Jenže čas plyne a nelze ho vrátit zpět... Je to dobře nebo špatně? <--

vaše Janča

Dlouho tomu, co...

18. listopadu 2011 v 19:42 | Janča |  Moje kecy
Dávno tomu všemu, kdy jsem měla oči rozzářené jako hvězdičky, úsměv od ucha k uchu a cítila se fajn.. Vždycky, když tu píšu, tak jsem celkem na dně.. :-/ no asi to tak má být.. :-( Ale mrzí to všechno.. chytla mě doba, kdy se vrátili všechny ty vzpomínky na minulost...
Trpím ABSTINENČNÍMI PŘÍZNAKY!!!! Nikomu to nepřeju..

vaše Janča

Žárlím....

2. května 2011 v 21:10 | Janča |  Moje kecy
Na všechny, kteří jsou s ním... Na všechny, kteří ho vidí.. kteří ho slyší... N ty, kteří se ho mohou dotknout... Žárlím na ně a přitom jim tolik závidím... Vím, že i kdybych se snažila sebevíc, tak to k ničemu nebude... tak věřím, že se bude mít fajna že mu to tak vyhovuje, přestože já se kvůli němu trápím!!!

Droga

5. dubna 2011 v 21:53 | Janča |  Moje kecy
já už nevím, co dělat. jak se chovat. Co si myslet... Jenže on je moje droga. Droga, která když chybí, tak člověk jakoby nežil.
Když člověk drogu má, je mu fajn... Jenže když ji ztratí, je schopen udělat všechno, aby ji získal zpátky... Mě už na to nezbývá síla... A snižuje ji ji fakt, že je to asi úplně zbytečné... Abstinenční příznaky...
nepřeju to nikomu!!!

vaše Janča

Jednoduché...

28. března 2011 v 21:08 | Janča |  Moje kecy
Jak snadné.. po tom všem, co jsem prožila... s ním nebo bez něj... On byl moje všecko, on je moje všechno! Jsem šťastná, když napíše, když ho vidím, když si na něj vzpomenu, ale svým způsobem jsem zklamaná.. a díky němu si žiju svůj svět.. vím, že to byl člověk pro život... vím, že s ním jsem chtěla být... Ale nejde to, protože on nemůže být se mnou, jeho svět se točí jinde... Mrzí mě to, bolí to... ale boj by byl předem prohraný... Jednu věc vím jistě... Radši budu sama než bez něj!!!

Kam dál