Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Básničky...

16. dubna 2008 v 20:06 | Janča |  Básničky
Tolik jsem v naší lásku věřila a na tebe se každý den těšila.Však ty jsi už přestal psátne, nebudu si stále lhát.Ty mlčíš a já utírám slzy.Zklamal jsi mě příliš brzy.Snad chyby jenž byly mou vinou,mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.A tak jen zlomené srdce budu malovat,pro toho kdo mě už nebude milovat… :o(Dvě slova, osm písmen, čtyři samohlásky,Jen pár slabik, ale spousta lásky. Spousta lásky,kterou chci ti dát,K tomu hladit tvé vlásky a sladce spát…
Vstala a chtěla jít,
nebavilo ji už na světě být.
Slzy pálily ji moc,
plakala dlouho, celou noc.
Chtěla být jen s ním,
líbat jeho tváře,
srdce neosvítila jí záře.
Vzpomíná na časy, kdy spolu byli,
lásku mezi sebou si zaslíbili.
To ona, zkřížila jí plány,
nikdy už nebude nežné milování.
Milovala ho moc,
víc než sebe,
víc než oblohu,
víc než jasně modré nebe.
Už nemohla, byl konec všeho,
neprobudí se už nikdy vedle něho.
Stála tam na mostu,
dívala se dolů,
už chtěla skoncovat
s představou: spolu!
Houkání sanitek, pištění kol,
nikdo nevyléčil její světabol
Odcházím se slzou na víčku,
a pomalu zhasínám svíčku,
v hlavě mám jen tebe,
proč daleko to jest do sedmého nebe?
Jen zklamání a nešťastná láska,
na čele přibyla mi další vráska,
ptám se proč to tak musí vše být,
proč nemůžeme spolu šťastně žít?
Nemohu zapomenout krásných chvil,
proč nepřibývá pohádkových víl,
mocných a čarovných, co přejou lásce,
vždyť to se nedá vyhrát v sázce.
Skončily dny, kdy šťastná jsem byla,
vždyť jsem se v slzách utopila.
v slzách z nešťastné a nenaplněné lásky,
co dělala mi jen vrásky
.
Už blíží se půlnoc
Snad pomalu usínám
čas ztrácí svou moc,
když na tebe vzpomínám.
Vzpomínám na chvíli,
kdy byl jsi se mnou
proč nemám dost síly,
proč chci být jen s tebou.
Proč nemám dost odvahy
říct ti, co cítím,
snad bojím se pravdy
mám strach, že se zřítím.
Nevím, co říct,
když díváš se mi do očí,
snad mám chuť tě svléct
a strávit noc ve tvém náručí.
Vím, že je to pouhé snění,
musel by se zázrak stát.
Nechci zůstat v zapomnění,
jen o tobě si nechat zdát.
Chtěla bych mlčet,ale musím mluvit.
Chtěla bych umřít,ale musím žít.
Chci být s tebou,
ale musím tě opustit.
Chtěla bych být šťastná,
ale asi musím trpět.
Proč to takhle musí být?
Já chci jen šťastně životem jít.
Nechci už být na světě,
když nemůžu mít tebe.:-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu?:-)

!!!! KLIK !!!!

Komentáře

1 Anca Anca | E-mail | Web | 26. dubna 2008 v 10:45 | Reagovat

Tohle jsou krásný básničky...Úplně mě dojali..Máš krásnej blog, nad kterým se člověk musí zamyslet...;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama