Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Leden 2009

Zase to samé...

31. ledna 2009 v 15:00 | Janča |  Moje kecy
čau lidi..tak tu du asi zase schýzovat.. nebo radši ne.. to si nechám až jak budu sama... jenom jsem chtěla napsat, že už su zas úpe na prášky, protože mám moba zase úpe v p*****.. zasejc mě spadl na zem a nějak se rozbil.. mno nedá se.. druhá má neopatrnost v krátním časovém úseku... teda teď newím, jestli říct moje neopatrnost.. spíš to bylo taková smíšená shoda náhod.. enchce se mi to tu nějak rozmazávat.. mno nic, tak zase končím, mizím dopéct buchtu, tk se zatím mějte:)

Jak šťasten byl...

30. ledna 2009 v 12:31 | Janča |  Láska

Otázky...

27. ledna 2009 v 19:55 | Janča |  Moje kecy

Nejsem pojem, jsem jen rozhozená holka, co hledá klid vlastní mysli... nejsem dokonalá..


KDE? - KDY? - KDO? - CO? - PROČ? - JAK? - NAČ? - JAKÝM ZPŮSOBEM? - Z JAKÉ PŘÍČINY? - Z JAKÉHO DŮVODU? -KDE HLEDAT? - NAD ČÍM PŘEMÝŠLET? - NA CO KAŠLAT? - NA CO SE SOUSTŘEDIT? - KDE HLEDAT ODPOVĚĎ? - PROČ HLEDAT ODPOVĚĎ? - KDE PŘEMÝŠLET? - PŘED PŘEMÝŠLET? - KVŮLI ČEMU SE TRÁPIT? - KVŮLI KOMU MÁ CENU SE TRÁPIT? - kDY TO MÁ VŠECHNO CENU? - PROČ TO TAK VŠECHNO JE? - PROČ JE LEPŠÍ SE MNOHDY NAD MNOHÝM NEPOZASTAVOVAT? - KDY ŘÍCT NE? - PROČ SE VŠÍM NESOUHLASIT? - KDY JE LEPŠÍ NEŘÍKAT NIC? - NAČ TO VŠECHNO? - JAKÝM ZPŮSOBEM VYŘEŠIT TENTO PROBLÉM? - KDE HLEDAT KLID? - KDE HLEDAT DOKONALOST? - NAČ HLEDAT DOKONALOST? - KDY NEDÁT NAVEJO POCITY? - PROČ NEDÁT NAJEVO POCITY? - CO JE NEJLEPŠÍ? - NAD ČÍM VŮBEC NEPŘEMÝŠLET? - KDE SE SKRÝVÁ PRAVDA? - PROČ JI HLEDAT? - JAK ODHADNOUT ČLOVĚKA? - PROČ BÝT STÁLE V POZORU? - KDY SE MŮŽU ZASTAVIT? - KDY UŽ TO VŠECHNO SKONČÍ? - PROČ ZAČÍT MĚNIT CHAOS NA ŘÁD? - KDY POZNÁM TO, CO POZNAT CHCI? - KDY ZJISTÍM TO, CO ZJISTIT CHCI? - PROČ SE VŮBEC NEZAMILOVAT? - JAK V SOBĚ NAJÍT PRVÉ JÁ? - ZNÁM VLASTNĚ SAMA SEBE? - KDE SE PRÁVĚ NACHÁZÍM? - KUDY JDU? - KUDY MÁM JÍT? - JAKÝ JE TEN SPRÁVNÝ SMĚR? - KDY BUDE TEN SPRÁVNÝ ČAS? - KOLIK JE HODIN? - CO VLASTNĚ CHCI? - PROČ TO CHCI? - KDE TO NAJDU - PROČ TO HLEDAT? - JAK POZNÁM, ŽE JE TO TO, CO HLEDÁM? - KDO MĚ PROZRADÍ TAJEMNSVÍ ŽIVOTA? - JSEM SCHOPNA BÝT TAKOVOU, JAKOU MĚ CHTĚJÍ OSTATNÍ? - CHCI TAKOVOU BÝT? - JAK SE POZNAT? - JAK SE VYHNOUT PROBLÉMŮM? - JAK SE VYHNOUT NEPŘÍJEMNOSTEM? - KDE HLEDAT ŠTĚSTÍ? - JAK POCIŤUJU RADOST? - kOLIK JÍ PROŽÍVÁM? - NAČ BÝT TÍM, KÝM NEJSEM? - K ČEMU JE PŘETVÁŘKA? - CO ZLEPŠIT? - JAK NA TO PŘIJÍT? - KDY BUDE LÍP? - KDY BUDE HŮŘ? - JAK SPADNOUT A NEZABÍT SE? - JAK ZMOKNOUT A NESMÁČET SE? - NAD ČÍM SNÍT?- PROČ SNÍT? - PROČ SE UČIT? - PROČ HLEDAT SPRÁVNÉ ODPOVĚDI? - KDE HLEDAT SPRÁVNÉ ODPOVĚDI? - JAK ROZEZNAT BÍLOU A ČERNOU? - KDE JE HRANICE MEZI SNEM A SKUTEČNOSTÍ? - ...

Jayk3M - Pohádka

27. ledna 2009 v 19:08 | Janča |  Texty písniček
Byla dívka. Hleděla ti do tváře, ale tys na její slova nereagoval. Kapka slzy se dotkla země. Rvalo ti to srdce.
Přesto ses otočil a odešel. Pryč. Do neznáma. Nevrátil ses! Nevrátil ses! Proč?

Nebyla překrásná, ale měla srdce. Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce. Chtěla ho milovat, chtěla s ním být.
Za kopcem na zámku překrásně žít. V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít, měla upřímné oči, přesto mu lhala.
Zapřela svou lásku, hrob si vykopala. Věděl že ho miluje, proto šel za ní. Nečekala že to řekne myslela si že ho zraní.
Prožili překrásnou noc oni dva spolu, na druhý den ráno, spadli spolu dolu. LÁSKA na pohled a první dotek.
Hráli krásný divadlo se sadou nových loutek. Ale každá pohádka má zápornou postavu. Kulisu. Stín. Proč si neměl odvahu?

Zázraky se nedějí, proto radši brečím. Nedávej mi naději, na polštáři v koutě klečím.

Čarodějka s proutkem, usmívá se koutkem. Zahnala ji do kouta. Pomluvou ji připoutá. Bez jeho srdce, obavy, strachu.
Slza teče po tváři, usedá v prachu. Princezna beze jména ustýlá si na hrachu. Dotkla se spásy, nevinného květu.
Usíná jako Růženka do tmy volá větu "Vrať se ke mně…" Protože tě miluju, všeho toho lituju. Každýho slova, každýho dotyku.
Každýho polibku, každýho okamžiku, každýho pohlazení, mezi námi zjevení. Místo lásky osamění, myslíš že už cesta není.
Prochází se zahradou a ve snu čeká v probuzení. Se zlato hvězdou prochází se bálem. Mezi princi hledá tebe budeš jejím králem

Sedí ve své komnatě, pozoruje hvězdy. Všimla si knihy která ležela na zdi. Vázač nebyl zručný, aby kniha byla pevná.
Vypadla z ní stránka, ale byla jenom jedna. Když četla řádky, jako by to znala. O kom se lásko tahle kniha psala.
Na té jedné byla závěrečná slova. Snažíš se domyslet verš, dokola a znova. Neznala konec, čeká na ten vlastní, je to na tobě lásko
jestli budeme šťastní. Mezi prvními řádky stálo: Nebyla překrásná, ale měla srdce. Chovala se hloupě přesto nevztáhla ruce.
Chtěla tě milovat, chtěla tě mít.V nejkrásnějších snech chtěla o tobě snít.

Byla to pohádka. Pohádka. Protože jenom pohádky mívají dobrý konec.

Jayk3M - Alanis

27. ledna 2009 v 18:54 | Janča |  Texty písniček
Hmm? Pro koho si to napsal?
Pro nikoho pro ni Pro dívku ze snů. Viděl jsem ji, plakala, když se lidé trápili.
Někdo se mě zeptal, jak se jmenuje. Já jsem odpověděl Alanis, a víš co si myslím? Že je to anděl…

Nevíme o nich dokud mezi námi jsou. Těžce se píše dopis na rozloučenou.
Den ode dne přežíváme jsme hluší a slepí, proplouváme koloběhem pod nohama střepy.
Berem válku za . svou pravdu svoje lži stavíme hradbu která nás brání vydržet až do svítání.
S prvním paprskem raním schováme se do tvých dlaní, ty nás stejně neuchrání.Denní světlo silnou zbraní.
Ani dlaně neuchrání, když už ve dne nemám stání, co se stalo nemám zdání, žili jenom pro zklamání.
Úžasní a nespoutáni, skuteční a nespoutaní, pní tvoje tajné přání. Nezkrotní, je nezastavíš! Podle vůle nepostavíš,
své představě neuvěříš. Dokud si je nepředstavíš tak je asi neuvidíš. Důležité jestli věříš zvládneš to když nesoutěžíš.
Přemýšlej vždyť spížky pomohou nést kříž.

Jsem tvůj anděl strážný, jsem tvoje tíseň, jsem poslední tón, když dohraje píseň. Aby ses mi líbila, nemusíš
bejt miss, pro mě pořád anděl, moje malá Alanis!

Probudim se, v pokoji šero, jsem celej zpocenej a otírám si čelo. Zdál se mi sen, na všechno se zapomnělo, moje tělo
odletělo a kam to už nevědělo. Ještě jsem spal, když za mnou přišel, ani se nezul a v tu chvíli jsem věděl, kdo jinej to moh bejt,
než můj strážný anděl. Kdo jinej to moh bejt, než-li ty. Snažím se spát dál, jenže oslní mě záře, otevřel jsem oči, kouknul do tvojí tváře.
Uviděl v ní tebe, slyšel jsem nářek, asi ještě spíš… Ležíš, nevíš netušíš! Poznal jsem tvůj hlas, i když je to nějaký čas co jsem naposled
viděl tebe, i když jsem ospalý vím že to není sen, rozeznal jsem tebe. Ty jsi moje princezna, Alanis.

Jak přilétla odletěla, kde se vzala tu se vzala, oddělila obě těla, taky srdce duše duší, srdcem píšu klišé, hlavně duše tuší, srdce buší,
jenom tiše prudce. Vzlyká, pláče, usíná. Ty si moje jediná, hladká, sladká, nevinná. Taky už si vzpomíná, kdo je moje příčina.
Taky už sis vzpomněla? Teď mi dovol snít. Nezapomeň na nás dva moje malá Alanis. Když jdu v noci spát, tak pozoruju hvězdy.
Prstama si mezi řádky spojuj ze slov navždy, a ze slov zase hvězdy, jen tam tě můžu spatřit, jen tam tě můžu vidět a čekat jestli přijdeš.
Tohle je celej můj příběh, čekání na něco o čem nevím jestli přijde. Probrečená noc a další smutný týden a další temný den.
Čekám jestli zůstaneš a splníš mi můj sen.

Bez Tebe!

27. ledna 2009 v 18:41 | Janča |  Básničky
Četla jsem knížku
Byla o dívce
Ta dívka trpěla
Tak jako já
Víš proč?
Byla zamilovaná
Tak moc jako jsem já do tebe
Ona ho milovala
Míň,než já miluju tebe!
Chtěla být jen s ním
Pořád,jako chci být já s tebou!
On ji nechtěl
Tak jako ty nechceš mě!
Ale přece jan není o mě
Víš proč?
Nakonec si padnou do náručí
Ale já zůstanu bez tebe...


Lež

27. ledna 2009 v 18:39 | Janča |  Básničky
  • Lež
Byl jsi můj jediný,kterého jsem měla.
Byl jsi i ten, koho milovat jsem chtěla.
Však lhal jsi mi, a to nejde odpustit.
Nezbylo než vstát a navždy tě opustit.
Tvá ústa říkala,že měl jsi mě rád,
tedˇtomu nevěřím-uměl jsi jen lhát.
Tvá ústa říkala slova plná něhy a lásky.
Všechno však prazrdail polibek té cizí krásky.
Chci na tebe zapomenout.
Nenávidím lháře!
Ta rána však velká je jak polární záře.
Prosím, nech mě jít...

Miluju tu nespravedlnost...

27. ledna 2009 v 18:24 | Janča |  Moje kecy
čau lidi... Teda spíš všichni žáci, školáci, středoškoláci,... Tak už se konečně blíží pololetí,co? a už nás bude čekat "jenom" druhá polovina školního roku..Uteklo to všechno jako voda....teda alespoň z mého pohlehu.. i když některé dny utíkaly strašně pomalu..čas se vlekl a každá minuta mi připadala jako hodina, kterou zbytečně marním místo toho, abych se bavila a byla šťastná.. Třeba s těmi, které mám ráda a kterých si vážím nebo nějakou činností, která mě baví a dodává mi další energii , jež využiji např. na aktivity pro mě absolutně nezáživné a nezábavné.. Pro něco, co mě vůbec nic nepřináší...Mnohé jiné dny, které byly plné smíchu a radosti, uběhly naopak velmi rychle.. ani jsem se nestihla zorientovat a šla jsem domů... Proběhlo mnoho různých výkyvů, které mě mnohdy vykolejily z mé celkem stereotypní nálady.. pro mě obyčejné... pro jiné asi celkem nepochopitelné...

Zrdcadla

25. ledna 2009 v 11:04 | Janča |  Obrázky


Sněhuláci

25. ledna 2009 v 11:02 | Janča |  Obrázky

Zklamání....

24. ledna 2009 v 21:26 | Janča |  Moje kecy
Zklamání...zlomené srdce.. bolest...nejistota...zmatenost... co víc si přát? snad je - to promiň, kterého se mnohdy ani nedočkáme... nechápu prostě...Promiň? víte, jak se to píše - slovo, které si lidi vymysleli,aby si mohli navzájem ubližovat... Mj. zase je to na tom obrázku holka, který má "broken heart" ... čím to tak asi bude... a co vy? Jaké máte zkušenosti se zlomenými srdci?

úsměv...

24. ledna 2009 v 11:38 | Janča |  Život
Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho. Obohacuje toho, kdo ho přijímá,
aniž by ochuzoval toho, kdo ho daruje.
Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj bývá stálá.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel,
a nikdo tak chudý, aby ho nemohl darovat.
Úsměv vytváří v domově štěstí, ve starostech je oporou,
citlivým znamením přátelství.
V únavě přináší odpočinek, ve znechucení vrací odvahu,
v zármutku je útěchou, a pro každou bolest přirozeným lékem.
Je dobře, že si ho nelze koupit, ani půjčit, ani ukrást,
protože má hodnotu okamžiku, kdy se daruje.
A kdybys potkal někoho, kdo by pro Tebe neměl úsměv,
ačkoliv na něj čekáš, buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem,
protože nikdo tak nepotřebuje úsměv jako ten,
kdo ho nemá pro druhé.

Teď...

20. ledna 2009 v 16:48 | Janča |  Moje kecy
  • Smutek má svoji hloubku; štěstí je mělké.
čau lidi.. Sice máme hoodně úkolů do školy, mnoho učení,ale nějak mě to všechno přestalo bavit.. možná proto, že se ve škole cítím celkem zvláštně.. Mnohdy vlastně ani nechápu, co se tam ode mě čeká.. mno to je jedno, to sem teď nechtěla rozebírat.. Našla jsem si jeden citát, který se mi zalíbil.. tak bych chtěla nad ním popřemýšlet... Jeho změní je napsáno nad tímto odstavcem..snad si toho vnímavější jedinci všimli... Takže.... Jak může mít smutek svou hloubku? A jak naopak může být štěstí mělké? Odpověď je jednoduchá.. Teda aspoň pro mě...Domnívám se, že když jsme smutní, hledáme příčinu smutku v sobě.. hluboko v sobě.. prostě je to něco uvnitř nás, ukryté někde v tajném bunkru... Trvá hodně dlouho, než toto místo objevíme a pokusíme se najít tu podstatu smutku..možná proto je mnoho lidí smutných dlouho a v hodně velké intenzitě... Někdy ji vlastně ani nezjistíme..Občas je složité se dopátrat toho, proč to tak je, bylo.. Protože je ta odpověď fakt hluboko v nás... Bojím se lidí, kteří říkají, že nejsou smutní... skrývají v sobě něco tajemného? něco, co v nich smutek nevzbuzuje? Teď momentálně to nejsem schopná pochopit, protože tu odpověď na to, proč jsem smutná , hledám sama... Nikdo není smutný sám pro sebe... Proč by to taky dělal? Proč se zbytečně trápit? Každému je jasné, že to fakt není žádný med...Sladký... ale spíš jsou to hořké mandle..fakt hnusně hořké.. a proč mandle? to newím, to mě jen tak napadlo... Jo a co bych tu ještě doplnila.. newím, jeslti smutek nazvat jako problematiku lidstva.. spíš ne.. prostě je to součást života.. a ani newím, jestli ho brát jako úplně negativní.. Přece jenom - co bez smutku? Nebyl by to život..Teda aspoň pro mě... Ale to sem nechtěla psát.. Chtěla jsem tu uveřejnit můj názor a tím je, že při smutky se mnoho lidí naklání k užívání návykových látek, které jsou nejen mnohdy nebezpečné pro organismus, ale také je možné, že se na nich mnozí stanou závislí z hlediska psychického... Spíš než by potřebovali, tak chtějí, a nechtějí se toho vzdát.. Kupříkladu takový alkohol, cigarety, marihuana, hašiš,... Je jednoduché začít...ale mnohdy není taková stranda přestat... Očividným příkladem jsou léčebny.. spoustu lidí se léčí z alkoholi¨smu.. Mnoho mladistvích se potýká se zákonem tím, že kouří nebo užívají jiné látky působící na psychiku... V dnešní době nic neobvyklého - pravda.. Podívejme se však na tuhle problematiku z hlediska historie... Kde jsou ty cigarety? kde jsou děti, které raděj místo toho, aby se vzdělávali a šli do školy, jdou za školu, s kapsami naplněnými cigaretami a v ruce zápalky nebo zapalovač? mno asi jsem hodně odbočila.. newadí... Takže štěstí je mělké.. jistě.. trvá dlouhou dobu... prostě je chvilkové, protože za čas přijdeme na to, že to zase takové štěstí není... Charakteristický znak štěstí je smích... Smích - kde se vzal, tu se vzal.. Nikoho nic nestojí,ale druhé potěší... ale ne jenom to... Smích tu není zbytečně... Vyplavuje z těla důležitý hormon endorfín, posiluje břicho, dýchycí systím, srdce a další orgány... Dokáže pozitivně napadit...potěšit...Jo,ale zapomněla jsem dodat - jenom smích od srdce! žádný jiný.. žádný tak trapně umělý...ten si radši nechte a smějte se na sebe před zrdcadlem... Mno jelikož se mi nechce dáltak prekérně vypisovat, přirovnám smutek k dubu s hlukovými kořeny... a štěstí ke smrku.. a poslední otázka: Který strom zůstane déle stát?? Dub nebo smrk? Nějte se hezky, vaše Janča:-*

Sem se hrála:D

18. ledna 2009 v 11:40 | Janča |  Moje kecy
Mno už ani newím, kdy jsem to kreslila,ale víc jak týden to nebude:)


I surrender - Celine Dion

18. ledna 2009 v 11:19 | Janča |  Texty písniček

There's so much life I've left to live
And this fire's burning still
When I watch you look at me
I think I could find the will
To stand for every dream
And forsake the solid ground
And give up this fear within
Of what would happen if they ever knew
I'm in love with you

'cause I'd surrender everything
To feel the chance to live again
I reach to you
I know you can feel it to
We'd make it through
A thousand dreams I still believe
I'd make you give them all to me
I'd hold you in my arms and never let go
I surrender

I know I can't survive
Another night away from you
You're the reason I go on
And now I need to live the truth
Right now, there's no better time
From this fear I will break free
And I'll live again with love
And no the they can't take that away from me
And they will see...

'cause I'd surrender everything
To feel the chance to live again
I reach to you
I know you can feel it too
We'd make it through
A thousand dreams I still believe
I'd make you give them all to me
I'd hold you in my arms and never let go
I surrender

Every night's getting longer
And this fire is getting stronger, babe
I'll swallow my pride and I'll be alive
Did you hear my call
I surrender all

'cause I'd surrender everything
To feel the chance to live again
I reach to you
I know you can feel it too
We'd make it through
A thousand dreams I still believe
I'd make you give them all to me
I'd hold you in my arms and never let go
I surrender

Right here, right now
I give my life to live again
I'll break free, take me
My everything I surrender all to you

Right here, right now
I give my life to live again
I break free, take me
My everything I surrender all to you



VZDÁVÁM SE
Příliš mnoho života jsem promarnila
A ten oheň stále pálí
Když Tě pozoruju, dívej se na mě
Myslím, že bych mohla najít vůli
Pokusit se o každý sen
A opustit solidní zázemí
Nechat tu hrůzu uvnitř
Z toho, co by se mohlo stát kdyby někdy věděli
Že se s Tebou miluji

Protože všechno vzdám
Abych ucítila tu šanci zase žít
Dosáhnu na Tebe
Vím, že to také cítíš
Mohli bychom zvládnout
Tisíce snů, kterým stále věřím
Mohla bych Tě přimět, abys mi je všechny dal
Držím Tě v mé náruči a nikdy nenechám jít
Já se vzdávám

Vím, že nemůžu přežít
Další noc bez Tebe
Jsi důvod, proč jdu dál
A teď potřebuju žít opravdově
Dobře, teď, není lepší čas
Osvobodím se od té hrůzy
A budu žít zase s láskou
A nikdo mi ji nevezme
A oni uvidí...

Protože všechno vzdám
Abych ucítila tu šanci zase žít
Dosáhnu na Tebe
Vím, že to také cítíš
Mohli bychom zvládnout
Tisíce snů, kterým stále věřím
Mohla bych Tě přimět, abys mi je všechny dal
Držím Tě v mé náruči a nikdy nenechám jít
Já se vzdávám

Každá noc je delší
A ten oheň je silnější, miláčku
Spolknu mou pýchu a budu živá
Slyším mé volání?
Všechno vzdávám

Protože všechno vzdám
Abych ucítila tu šanci zase žít
Dosáhnu na Tebe
Vím, že to také cítíš
Mohli bychom zvládnout
Tisíce snů, kterým stále věřím
Mohla bych Tě přimět, abys mi je všechny dal
Držím Tě v mé náruči a nikdy nenechám jít
Já se vzdávám

Dobře, tady, dobře, teď
Dávám můj život, abych zase žila
Osvobodím se, ber mě
Mé všechno, všeho se vzdávám pro Tebe

Dobře, tady, dobře, teď
Dávám můj život, abych zase žila
Osvobodím se, ber mě
Mé všechno, všeho se vzdávám pro Tebe



Sny...

17. ledna 2009 v 17:26 | Janča |  Úvahy
čau lidi.. Nudím se.. teda newím, jestli se tomu dá tak říkat.. prostě.. mno to je jedno.. Jak tady čtu všelijaké ty citáty, tak sem si řekla, že bych nějaký citát mohla rozebrat z mého pohledu chápání a vidění...Blbost? Možná... je mě jedno, co si o tom myslíte... takže: Člověk bez naděje je jako loď bez kotvy... Ani newím, proč mě zrovna tenhle citát zaujal..prostě zaujal...Jako jeden z minimálně sta, které jsem přečetla.. Dá se člověk bez naděje porovnat s lodí bez kotvy? V širokém chápaní jo... Jenže když tak nad tím vlastně přemýšlím, tak je to takové divné.. Rozdíl vidím v tom, že loď, když vypluje a pluje mnoho měsíců a let a neuvědomí si, že zapomněla někde v přístavu, ze kterého vyplula, kotvu, tak beztak za čas ztroskotá.. Teda asi je to větší pravděpodobnost než to, že by doplula tam, kam by chtěla.. Nebo je taky možnost, že dopluje na nějaký opuštěný, možná neobjevený ostrov... A otázkou je, kdo by ji tam hledal.. Nawíc - co se stane s lodí, když přijde odliv a příliv a je bez kotve? Možná jenom tiše odpluje a zase se toulá po širém moři nebo oceánu...Na pospas osudu..Když budu přemýšlet o člověkovi, nemyslím si, že by nebyl schopen přehodnotit svůj život oproti lodi, obrátit se, změnit názory, rozhodnutí...To loď fakt neumí... Prostě je na lidech, jaký je jejich osud.. Zapíše se až tehdy, pokud něco udělají..Teda pokud nejsou třeba stoikové..Ti vidí všechno tak, že za všechny jejich činy může osud..protože je předem dán a nikdo ho nemůže změnit...Mno někdy bych to taky tak chtěla vidět...Jo,ale nedopověděla jsem to.. Člověk, když chce a přemýšlí o různých věcech,může přijít na to, že je vždycky nějaká naděje.. Něco, co jim dává smysl k něčemu, po čem touží, i přestože si dřív myslely, že už na to nemá cenu čekat...Jenže za jakou cenu na to přijde? Jak dlouho mu trvalo, až k tomuto úsudku přišel? MYslím si, že je to dáno individualitou osobností..Jasně, každý člověk je individualita - každý má své biologické, sociální a psychické znaky... Proto je taky každý z nás jiný, že jo.. I jednovaječné dvojčata..Jo, třeba jsou na pohled úplně stejné..ale je tu to ale.. Nejsou stejné ve svých vlastnostech.. Každé má rozdílný temperament, charakter, jiné cíle, potřeby, názory,... A vlastně ani newím, jestli mají stejné papilární rýhy na prstech..ale to spíš ne... Beztak je to celé zajímavé.. Věda pokročila..Díky ní se můžeme dozvídat různé pro nás i další nové věci.. A nemyslím tím vědu jenom z hlediska zdravotnictví.. ale i technika, fyzika, chemie, matematika, archeologie, historie, zeměpis..prostě všechno možné, na co si vzpomenete... Už newím, co mám psát.. Teda nápady by byly,ale to si nechám na příště..dalo by se toho rozebírat hodně..
Ještě tu dám jednu básničku..

Starý muž usíná v houpacím křesle
a zdá se mu sen
o pramici a vesle
a moři širokém.

Houpy hou

na moři i v křesle
jak stařec rozráží veslem
vlnu za vlnou

...........................

.......a hle!

Láhev s dopisem!

...........................

Stařec tu láhev otevře
a psaní psané dětským písmem čte:

"DĚDO!
TA LOĎKA,
COS MI DAL NA HRANÍ
NABÍRÁ VODU,
KDYŽ JI DÁM DO VANY!"

Z koupelny je slyšet šplouchání
a stařec
ač ze spánku vytržen
ví,
že ještě neskončil
jeho krásný
sen.

mno, tak se s vámi loučím.. Vaše Janča:-*

Tak to cítím já..:-( - citáty...

17. ledna 2009 v 16:34 | Janča |  Moje kecy
Tak tak nějak se teď prostě cítím.. nedá se... Dám tu pár anglických citátů, které dokreslují moji náladu...

I can by only myself... Sorry if that is hell for you...---> Mohu být jen sama sebou...promiň, jeslti je to pro tebe peklo..

Wish I could a better person...---> Přála bych si být lepším člověkem...

I hurt myself, so you can´t ---> Zranila jsem sama sebe, takže ty už nemůžeš...

Sorry, I can´t be perfect.. ---> Promiň! Nemůžu být perfektní...

Maybe, when he broke my heart, he forgot that I could feels... ---> Možná, že když mi zlomil srdce, zapomněl, že mám city...

I am individual... ---> Jsem zvláštní...

I walk alone.. --> Jdu sama...

It´s better to be hated fot what you are, than to be loved for what you´re not...--> Je lepší být nenáviděn za to, co jsi než být milován za to, co nejsi...

I have a grand memory for forgetting.. --> Mám vynikající paměť na zapomínání...

I am always getting ready to live but never living... --> Stále se chystám žít, ale nikdy nežiju...

If you want the rainbow, you gotta put up with the rain.. --> Pokud chcete duhu, musíte se smířit s deštěm...

You are what you thing about all day long.. --> Jsi to, o čem celý den přemýšlíš...

I wish i was as invisible as you make me feel. --> Přeju si být neviditelná a dotkla se tebe...

Behind every beautiful thing there is some kind of pain. --> Za každou krásnou věcí je nějaký druh bolesti..

All I ever... Did was love... you... --> Všechno, co jsem kdy udělala... byla láska.. k tobě!

I´m not okay... Trust me..--> Nejsem v pořádku... věř mi...

I love you, you idiot!! --> Miluju Tě, ty idiote!

>> Nj..<<

17. ledna 2009 v 13:39 | Janča |  Moje kecy
čáu lidi..takže je přesně 13:35, co začínám psát tento článek..a nejlepší je, že vlastně ani newím, co napsat.. Není mi zrovna nejlíp... tak sem dám aspoň nějaké obrázky:-(




>> Cry for you!<<


Realita?? bohužel.... citáty

17. ledna 2009 v 13:34 | Janča |  Citáty
Někdy, člověk pro kterého padáš, není připraven tě chytit...



To, že nepláču, ještě neznamená, že jsem v pořádku..

K úspěchu nevede žádný výtah, musí se jít po schodech...



Zklamání bolí, ale pláč to nespraví...



Osud nám nevrátí, co nám kdysy vzal. Vrací jen vzpomínky, bolest a žal...



Každý si určuje svůj osud, ale i sám si za něj platí...

Láska - ale z té druhé strany...

16. ledna 2009 v 18:06 | Janča |  Láska
Láska začíná tím,že se člověk cítí osamělý.A končí tím,že člověk chce být osamělý.
Víš co je to smutek?Sedět v prázdném pokoji a čekat na někoho,kdo už se nikdy nevrátí.
Nejhorší způsob jak někoho propásnout je sedět vedle něho a vědět,že ho nemůžeme mít.
Olásku se musí bojovat,ne prosit!