Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Teď...

20. ledna 2009 v 16:48 | Janča |  Moje kecy
  • Smutek má svoji hloubku; štěstí je mělké.
čau lidi.. Sice máme hoodně úkolů do školy, mnoho učení,ale nějak mě to všechno přestalo bavit.. možná proto, že se ve škole cítím celkem zvláštně.. Mnohdy vlastně ani nechápu, co se tam ode mě čeká.. mno to je jedno, to sem teď nechtěla rozebírat.. Našla jsem si jeden citát, který se mi zalíbil.. tak bych chtěla nad ním popřemýšlet... Jeho změní je napsáno nad tímto odstavcem..snad si toho vnímavější jedinci všimli... Takže.... Jak může mít smutek svou hloubku? A jak naopak může být štěstí mělké? Odpověď je jednoduchá.. Teda aspoň pro mě...Domnívám se, že když jsme smutní, hledáme příčinu smutku v sobě.. hluboko v sobě.. prostě je to něco uvnitř nás, ukryté někde v tajném bunkru... Trvá hodně dlouho, než toto místo objevíme a pokusíme se najít tu podstatu smutku..možná proto je mnoho lidí smutných dlouho a v hodně velké intenzitě... Někdy ji vlastně ani nezjistíme..Občas je složité se dopátrat toho, proč to tak je, bylo.. Protože je ta odpověď fakt hluboko v nás... Bojím se lidí, kteří říkají, že nejsou smutní... skrývají v sobě něco tajemného? něco, co v nich smutek nevzbuzuje? Teď momentálně to nejsem schopná pochopit, protože tu odpověď na to, proč jsem smutná , hledám sama... Nikdo není smutný sám pro sebe... Proč by to taky dělal? Proč se zbytečně trápit? Každému je jasné, že to fakt není žádný med...Sladký... ale spíš jsou to hořké mandle..fakt hnusně hořké.. a proč mandle? to newím, to mě jen tak napadlo... Jo a co bych tu ještě doplnila.. newím, jeslti smutek nazvat jako problematiku lidstva.. spíš ne.. prostě je to součást života.. a ani newím, jestli ho brát jako úplně negativní.. Přece jenom - co bez smutku? Nebyl by to život..Teda aspoň pro mě... Ale to sem nechtěla psát.. Chtěla jsem tu uveřejnit můj názor a tím je, že při smutky se mnoho lidí naklání k užívání návykových látek, které jsou nejen mnohdy nebezpečné pro organismus, ale také je možné, že se na nich mnozí stanou závislí z hlediska psychického... Spíš než by potřebovali, tak chtějí, a nechtějí se toho vzdát.. Kupříkladu takový alkohol, cigarety, marihuana, hašiš,... Je jednoduché začít...ale mnohdy není taková stranda přestat... Očividným příkladem jsou léčebny.. spoustu lidí se léčí z alkoholi¨smu.. Mnoho mladistvích se potýká se zákonem tím, že kouří nebo užívají jiné látky působící na psychiku... V dnešní době nic neobvyklého - pravda.. Podívejme se však na tuhle problematiku z hlediska historie... Kde jsou ty cigarety? kde jsou děti, které raděj místo toho, aby se vzdělávali a šli do školy, jdou za školu, s kapsami naplněnými cigaretami a v ruce zápalky nebo zapalovač? mno asi jsem hodně odbočila.. newadí... Takže štěstí je mělké.. jistě.. trvá dlouhou dobu... prostě je chvilkové, protože za čas přijdeme na to, že to zase takové štěstí není... Charakteristický znak štěstí je smích... Smích - kde se vzal, tu se vzal.. Nikoho nic nestojí,ale druhé potěší... ale ne jenom to... Smích tu není zbytečně... Vyplavuje z těla důležitý hormon endorfín, posiluje břicho, dýchycí systím, srdce a další orgány... Dokáže pozitivně napadit...potěšit...Jo,ale zapomněla jsem dodat - jenom smích od srdce! žádný jiný.. žádný tak trapně umělý...ten si radši nechte a smějte se na sebe před zrdcadlem... Mno jelikož se mi nechce dáltak prekérně vypisovat, přirovnám smutek k dubu s hlukovými kořeny... a štěstí ke smrku.. a poslední otázka: Který strom zůstane déle stát?? Dub nebo smrk? Nějte se hezky, vaše Janča:-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama