Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Nejsmutnější sny...

15. února 2009 v 18:31 | Janča |  Moje kecy

Nejsmutnější sny v životě jsou ty, o kterých víme, že se nikdy nesplní..


No jasně.. sny... splnitelné X nesplnitelné... zapeklité X jednoduché... obyčejné X neobyčejné... prostě sny! tak jaký je v nich rozdíl? kde je jejich pointa? existuje vůbec? je možné ji najít? Nechápu, jak bude vypadat.. newím, kde ji hledat.. jestli vůbec ji hledat.. jestli vůbec hledat něco, an co možná ani nechci znát odpověď..

jenže existuje na toto vše nějaká odpověď? nechápu to prostě.. všechno se mi mísí do jednoho trapného klubíčka vlny.. Jenže to není ta obyčejná vlna.. ta, která nemá nikde suk.. ta, která má od začátku do konce stejnou barvu.. klubíčko vlny - prostě navazované kousky..od každého okamžiku kousek... jenže pořád jenom samý suk..pořád něco, co jej znehodnucuje.. Tak schválně - které klubko byste si koupili k pletení svetru? hladké bez suků nebo naopak? Myslím, že odpověď by byla většinová.. a asi ani nutné, abych tu psala... ale zpátky k tomu citátu... nemyslím si, že by to byla kravina.. nemyslím si ani, že nad ním nejde vůbec přemýšlet.. nejde ani říct, že je to blbost.. jednou mi někdo psal, že citáty jsou pro lidi, kteří se bojí žít svůj život.. jenže s tím tak moc nesouhlasím... třeba se bojí žít svůj život, to je možné.. jenže ten citát pochopí až tehdy, pokud si nějakou takovou realitu, kterou v sobě skrývá, prožijí sami.. bez toho, aby jim pořád někdo do něčeho kecal.. chtěl z něj mít nejlepšího, nejchytřejšího a newím jakého člověka..člověka podle svého vzoru..to, co by udělal jeden, musí udělat i ten druhý.. jenže každý jsme originál... nechtěla bych zažít dobu, kdy se bude klonovat, kdy newím co všechno-.. podle mě to jenom povede ke zkáze světa a lidstva... už teď to k tomu všemu směřuje.. chování lidí se postupem času mění k horšímu a jenom ti, kteří ví co a jak, chápou., kde současný svět směřuje.. jenže - vlastně je to všechno jenom teorie.. ubohá teorie, která ještě absolutně nic neznamená...¨ale zase sem¨tak debilně od toho všeho, co sem tu chtěla napsat, odbočila.. sem, o kterém vím, že se nesplní... otázka charakteru lidí, jak se s tím smíří.. je spouta způsobů, jak toto všechno řpijat.. hodit to za hlavu nebo se tím trápit celý život... asi je por každého nejjednodužší hodit za hlavu a jít dál... bude spousta takových situací.. a co pak s všemi těmi sny, které si chceme nechat v paměti a v naději, že se přeje jenom splní.. mnohdy je evidentní, že je zbytečné čekat a věřit..jenže mnozí pořád doufají...a snad je to stauje ke dnu a bre síly, které by mohli využít efektivněji.. nechápu to prostě..:( snad pochopím
mějte se líp než já, vaše Janča:-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama