Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Klíče...

5. března 2009 v 19:42 | Janča |  Moje kecy
Klíče ke všem možným dveřím.Dveřím, za kterými jsou pocity, bolesti ,radosti i starosti s problémy...každý to zná...nic příjemného..Jak by taky ne, že jo... Je hodně věcí, které člověk potřebuje...Ale neumí je získat, nemůže je získat...prostě jsou mu odepřeny... Je pravda, že kdybychom měli všechno, co bychom chtěli, chtěli bychom i ty největší kraviny..

A proč? Nebyla by překážka, která by nám bránila v jejich zisku... Kdo chce moc, chce pořád víc... jenže co se z něj stane? Jací jsou lidé, kteří mají všechno.. a přitom vlastně nic.. Kde jsou ti kamarádi, které měli, když byli "normální"? Proč tak najednou odešli..Co se v jejich očích změnilo? Kde jsou ty staré časy, které spolu trávili a bylo jim fajn.. rádi na ně vzpomínaly? odešly a nikdo newí kam... snad jenom proč... lidé se mění... a je spoustu faktorů, proč se lidé dokáží tak moc změnit... Mnohdy se z nich stanou trosky z nešťastné lásky, mnohdy lidé na vysoké úrovni - ale bez přátel, jindy zase z lidí z vyšších vrstev lidé, kteří se nepřetvařují a chovají se normálně, dokážou se bavit se všema, ne jenom s lidmi na úrovni... Zajímavé, že jsme si všichni rovně,že? tak proč existuje rozvrstení? Proč existuje diskriminace? a nemyslím tím jenom diskriminaci kvůli rase,ale i třeba kvůli jiné kultuře, mravech či náboženství... Neříkám, že náboženství nemá na člověka žádný vliv...Ale proč se v tom případě mluví o respektu, když jej mnozí nedodržují? Kde jsou ty sliby, že každý má právo na život a na to, aby byl v životě šťastný... Je snad nějaký člověk, který je citově vydírán, který je diskriminován či jemuž je bráněno v tom žít si svůj vlastní život z cela nepochopitelných důvodů šťastný? Na to ať už si každý odpoví sám..a vlastně pochybuju, že se nějak ty odpovědi budou lišit... A co,když si vezmu eutanázii? Být pro nebo proti? Dá se nad tím hodně přemýšlet.. nedávno jsme na to diskutovali ve třídě... jenže to nebylo pomalu diskuze.. docela dost sem se nad tím pozastavila..Má cenu žít život, který je prožívám neadekvátní způsobem? Má cenu se (možná zbytečně) trápit, když už není pomalu žádná naděje na přežití? když je celé tělo prolezeno, dejme tomu z 90% rakovinou a je jen otázkou času, kdy to všechno skončí? Z jiného pohledu je to hřích.Je to porušení Hippokratovy přísahy. Lékař by se měl snažit pomoci člověku k tomu, aby vedl co možná nejdůstojnější život a ne mu dopomoci ke smrti... Dá se o tom hodně polemizovat. Církev to neuznává, a společnost nevěřících se v tom dělí na dvě poloviny.. jak obyčejně.. jedni souhlasí, jiní ne... Já osobně vlastně ani newím, k čemu bych se přiklonila.. záleželo by na mnoha faktorech.. na důvodu, proč by se to mělo stát, kolik by tomu člověku bylo let, jaká by byla naděje na to, aby se stav zlepšil,... prostě je toho hodně... a co taková asistovaná sebevražda, kdy si člověk sám píchne injekci? taky nic moc představa..ono hodně záleží i na povaze člověka.. znáte to..
vaše Janča:-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama