Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Promiň!!!

25. března 2009 v 18:17 | Janča |  Moje kecy
V posledcní době si připadám i sama sobě tak hnusná.. tak děsně tvrdá k tomu všemu, co se kolem mě děje... Připadá mi, že jsem hodně ublížila... alespoň se nemůžu zbavit toho pocitu.. Já vím - nabízet přátelství tomu, kdo chce lásku , je jako dávat chléb člověku, který umírá žízní... Jenže nechci trápit sebe ani ho.. Nechci, aby se trápil! Nejde tak moc o mě jako o něj... Prostě chci, aby si užíval, aby se měl fajn.. Nechci mu ubližovat...vím, že i když na mě myslí, že to bolí...že každou SMS mi dává všechno, co cítí, najevo.. a já přitom vím, jak moc mu ubližuju... I když tak strašně nechci.. Nechci, protože vím, co je to ta bolest.. platonická láska - i když teď newím, jestli to říkám dost pregnantně....Do prčic... nedokážu to hodit za hlavu.. nedokážu přestat myslet na to, že mu ubližuju... moc dobře ví, že ho nedokážu mít ráda... i když je to skvělý člověk... vím, že chce pro mě to nejlepší.. právě proto mě toto všechno mrzí... Kdyby byla moje minulost jiná... možná... jenže je tu to slovo kdyby... Mám pocit, že je to všechno moje vina.. že sem tě začala považovat za velmi dobrého kamaráda a ty jsi to pochopil nějak špatně.. asi jsem to dala blbě najevo.. asi jsem to špatně vysvětlila nebo já newím,jak to všechno říct...
Chci vzít všechno zpět,ale i tak musím žít...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dádule Dádule | 25. března 2009 v 19:03 | Reagovat

Ahoj máš super blog a mrte super citátku...fakt sem si hodne početla...:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama