Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Začátek nebo konec?

2. března 2009 v 18:46 | Janča |  Moje kecy
Něco končí.. něco zase začíná.. něco je zase ve hře.. hře mezi začátkem a koncem... těžko říct, kdy to všechno skončí..jediné, co je na takové hře jisté, že už započala a nedá se nijak zastavit...ani kdybychom moc chtěli... čas se nedá zastavit.. otázkou je, jestli se to někomu podaří.. nebo se bude cestouvat skrze zpomalené světlo a časovou smyčku tam, kam budeme chtít? jsme body, které se pohybují v čase? Já? Ty? Ona? My?

prekérní myšlenka... a ani na ni neznám adekvátní odpověď.. všechno je tak přehnaně nelogické..vlastně možná jenom pro mě,ale nijak mě to nese*e¨...časem se dá zvyknout na spoustu věcí..avšak dejme tomu,že se se všemi věcmi smířit..smířit? odpustit? přát štěstí? přát lásku? přát to nejlepší? Ono je to mnohdy celkem složité... a o to víc, když je ta rána čerstvá.. hodně čerstvá na to, abychom o tom dokázali bez problémů a bez toho, abychom se u toho rozbrečeli jako želvy, mluvit... Ale tak na druhou stranu - lepší to nebude... Vzpomínky nás zůstanou... jak špatné, tak šťastné.. a ty nás budou v srdíčku hřát strašně dlouho... láska je jako uhlí, i když dohoří, bude nás ještě chvíli hřát.. ale asi je nemožné, abychom měli tu odvahu vzlétnout tak vysoko,jako jsme byli před tím... Nebudeme stejní jako předtím.. každý člověk nás nějak poznamená.. jeden míň než druhý... jenže je mnohdy ten problém, že ten člověk se změní až moc...:-( hodně se od druhého naučí..kam šlápnout, aby se nespálil, kudy jít, aby došel ke štěstí.. aby se objevil tam, kde se bude mít fajn a aby nechodil nějakou cestou, na jejímž konci nás vlastně ani nic dobrého a hezkého nečeká..ale tak je jsou všechno jenom teorie..snad teda...čas si běží dál.. nikdy nebral v ohledu pocity lidí, nezrychloval se, nezpomaloval se a ani se nikdy nezastavil... Prostě dejme tomu, že každý má nastavené svůj čas, své přesýpací hodiny.. Sice nejsou moje představy moc pregnantní..ale i tak.. prostě každý má v těch hodinách písek.. ale on je písek a písek, že jo.. prostě mnohdy tam má větší zrníčka,mnohdy menší.. jejich velikost záleží na mnoha faktorech - vlastně spíš na pocitech, problémech,... Mnohdy milujeme a malujeme.. malujeme a milujeme.. a pořád to patří k sobě, i když už ne tak moc jak před tím.. jenže jak to vlastně bylo před tím? co to vůbec mělo znamenat?Jak to všechno chápat? Myšlenky se nám uvnitř kumulují a radši je potlačujeme.. ale nejsem si moc jistá tím, jestli je to tak lepší.. jestli bychom je radši neměli úplně eliminovat..ale tak lehce se něco říká.. důležitější jsou činy než nějaká trapná slova... mnohdy slova nic nedokazují..nic...
Mějte se fajn, vaše Janča:-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi zamilovaná/ý?

Ano...
Ne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama