Pláčeš?.. I v slzách je síla....Tak jdi a bojuj!!!

Říjen 2009

Špatně vyjeté koleje..

27. října 2009 v 20:09 | Janča |  Moje kecy
Čau lidi.. po docela dlouhém čase tu opět něco napíšu. Asi nebyla nálada, abych tu něco psala.. abych se svěřovala nebo něco podobného. Možná nebyl čas... Nějak mi poslední dobou uniká realita a přítomnost.. Žiju, protože musím.. Nežiju, protože chci. Žiju, protože je to nejjednodužší, co v této situaci můžu dělat.. Vlastě žiju, ale přitom nežiju.
Bylo nebylo.. Jednou, před mnoha lety, žili, byli... Pohádka? Jasně... zbytečnost ji vyprávět.. Beztak se nikdy nesplní.. Stejně jako sny, pro které žijeme.. Proč by se měly plnit? Vždyt po nich by nebylo pro co žít...
Nespravedlnost... Bolest.. Nejistota.. Nedůvěra.. Zklamání...

(možná jsem tu ten obrázek už dávala.. ale prostě se mi líbí...)

Mějte se líp než já!

vaše Janča:-*

Vlna po vlně

27. října 2009 v 19:55 | Janča

Vlna po vlně


Kráčím zpět do vzpomínek,
nikdo mi je nevezme.
Tenké jako vlasů pramínek,
lodkou mě tam odvezte!


Na hladině vody
vlna po vlně...
Poroz na pády, nejsme v bavlnce.


Pád z vysoka hodně bolí,
zvláště pak, když o lásku jde.
Všechno se pak dlouho hojí,
mnohdy to vůbce nepřejde.


Procházím složitými křižovatkami.
Pořád mě to táhne pryč.
Tvoje plány s hrami
zabodly mi do srdce rýč!


Rýč! Žádný nůž! Rýč!
Někde hluboko v srdci.
Pořád říká - jenom křič!
Vždyt tebe to moc bolí.


Kéž by to byl střep.
Střep, který by mi srdce rozpůlil.
Kéž by to byl hřeb,
který by mi city poničil.


Nejraděj bych necítila
lásku, bolest, zklamání...
Přesto bych ted převrátila,
mé žalostné jednání.